Rss Feed
  1. Česká obálka
    Autor: Jonas Jonasson

    Anotace:

    Allan Karlsson má narozeniny. Je mu sto let. Vlastně důvod k oslavě. Starosta i místní tisk se připravují na velkolepou oslavu, stoletý stařík má však docela jiné plány; jednoduše zmizí - a brzy je celé Švédsko kvůli jeho útěku vzhůru nohama. Jenže s podobnými věcmi už má Allan své zkušenosti - v mládí koneckonců uvedl do zmatku celý svět.

    Jonas Jonasson ve svém románu vypráví o jednom veselém útěku a také o šíleném životním příběhu svéhlavého muže, který se sice nikdy nezajímal o politiku, ale přesto byl vždy nějak zapleten do velkých historických událostí 20. století.



    Datum vydání v ČR: září 2012
    Nakladatelství: Panteon
    Počet stran: 400
    Přečteno v květnu 2014, 3 dny, v češtině

    Český trailer ke knize:





    Alan Karlsson v den svých stých narozenin vylezl z okna domova důchodců a zmizel. Všichni si mysleli, že se děda jen zatoulal a brzy ho někde v okolí najdou. Jenže Alan se chtěl od domova důchodců dostat co nejdál – proto odešel na autobusové nádraží, z kterého se chtěl vydat dál. Když se mu ale úplnou dostal do rukou kufr s neznámým obsahem, se kterým se sebral a odjel, začala Alanovi úplně nová kapitola jeho života.

    Kniha, ve které jsem našla přesně to, co sliboval její název. Žádný hluboký a skrytý význam, jenom skutečnost, protože tahle kniha je opravdu celá o stoletém staříkovi, který už toho měl dost a tak se sebral, vylezl z okna a vzal do zaječích.

    Alan Karlsson toho ve svém dlouhém životě viděl už spoustu a potkal lidi, které známe jenom z učebnic historie – generála Franca, Stalina, Mao Ce-Tunga, prezidenta Trumana a Johnsona, Kim Ir Sena a mnoho dalších. Popravdě je to příběh tak bizarní a neuvěřitelný, že by vlastně klidně mohl být pravdivý. I když Alan dokončil jen tři třídy, dostal se mezi nejvlivnější lidi světa, a to díky jedné jediné věci, ve které vynikal – vyhazování věcí do vzduchu. Stejně pestrá jako minulost je i jeho přítomnost. Alan si na své honbě za svobodou najde neobvyklou skupinu přátel, které zpočátku spojují pouze peníze, které jsou v onom kufru. Vyprávění volně přechází z minulosti do přítomnosti a my tak dostáváme ucelený obraz Alanova života. Během příběhu není ,,starý“ Alan zrovna výmluvná postava, ale když něco řekne, má jeho výrok v sobě určitou hloubku, která v sobě odráží jeho vysoký věk a životní příběh.

    Kromě Alana a jeho vzpomínek ale staví příběh především něco jiného – vedlejší postavy, které se postupně objevují a zůstávají v Alanově životě. Pokud by tyto postavy nebyly dobře popsané a propracované, celý příběh by se jednoduše zhroutil. A to, že se nestalo, svědčí o jediném – tyto postavy se vyvedly. A chvílemi se staly opravdovými tahouny situace.

    Kniha je vtipná i smutná, komedie i tragédie. Jenom jsem hlavně ke konci měla problém udržet pozornost, příběh se mi zdál zbytečně protahovaný a některé pasáže z minulosti jednoduše zbytečné. I tak mě styl psaní autora a celkový příběh navnadily na to, abych si přečetla i další knihy Jonase Jonassona, například nedávno vydanou Analfabetku, která uměla počítat.




    HODNOCENÍ:


    |


  2. 0 komentářů :

    Okomentovat