Rss Feed
  1. Posuď knihu podle obalu (26)

    neděle 24. února 2013


    Toto je meme pořádané Knižním doupětem. Jeho cílem je každou neděli zveřejnit obálku knihy (je jedno jestli vyjde v budoucnu, nebo už vyšla), stručnou anotaci a vlastní názor na obálku.


    Název knihy: Project Cain
    Autor: Geoffrey Girard
    Datum vydání: 3. 9. 2013

    Patnáctiletý Jeff Jacobson nikdy neslyšel o Jeffreym Dahmerovi, nechvalně známém sériovém vrahovi, který před více než dvaceti lety brutálně zavraždil sedmnáct lidí. Jenže Jeffův život se navždy změní když mu muž, o kterém si myslel že je jeho otec, předá vládní složku, ze které se dozví, že byl vytvořen v laboratoři teprve před sedmi lety jako součást tajného vládního klonovacího experimentu nazvaného "Projekt Cain".

    Byl stvořen pouze z DNA Jeffreyho Dahmera. Existují i jiní, kteří jsou jako Jeff - geneticky vyprodukovaní přímo z nechvalně známých vrahů, kteří kdy existovali: Samova Syna, Bostonského Škrtiče, Teda Bundyho...dokonce i další klony Jeffreyho Dahmera. Někteří byli vychováni, stejně jako Jeff, v pečujícím rodinném prostředí; ostatní v domovech, které kopírovaly hrozné dětství mužů, ze kterých byli stvoření.

    Když jsou ti nejnebezpečnější chlapci puštěni na svobodu genetiky, kteří je stvořily, vypukne léto plné vražd. Ještě horší je skutečnost, že ti stejní teenageři teď mají v rukou tajnou zbraň, která je ještě nebezpečnější, než to hrozné zlo, které nosí v sobě. Jenom Jeff může pomoct klony vystopovat dřív, než bude příliš pozdě. Ale chytí tyhle ,,zrůdy" dřív, než se stane jednou z nich?



    Můj názor: Tahle obálka je podle mě parádní. Zase jsem se nějak vrátila do ,,temného období", kdy jsem vám zase vybrala nejen temnou obálku, ale i obsahově temnou knihu. Podle mě obálka naprosto sedí k tomu, o čem kniha je. Nevím, jak dobře obrázek vidíte, ale chlapec, který se na vodní hladině odráží jako muž s nožem v ruce vystihuje přesně to, o čem kniha je. Navíc do toho všeho i zapadá písmo názvu knihy, které jako by stékalo. Nevím jak vám, ale když pominu tu barvu, tak mě to až nápadně připomíná krev. Suma sumárum, lepší obálku  podle mě asi ani vymyslet nemohli :).

  2. Originální cover
    Autor: Jessica Sorensen
    Série: The Coincidence
    Díl: první
    Anotace na Goodreads:

    Existují ti, kteří nemají štěstí naservírované na zářivém podnose, kteří skončí ve špatnou chvíli na špatném místě, kteří nejsou zachráněni.

    Callie neměla štěstí v den svých dvanáctých narozenin, když jí bylo vše sebráno. Když to skončilo, uzamkla své pocity a slíbila si, že nikdy nikomu nepoví o tom, co se jí stalo. O šest let později její bolestivá minulost ničí její život a někdy je boj i pouhé dýchání.

    Co si Kayden pamatuje, trpění v tichosti byl jediný způsob, jak v životě přežít. Dokud dělal co mu bylo řečeno, všechno bylo v pořádku. Jednou v noci, po té co udělal hroznou chybu, to vypadá, že jeho život možná skončil. Přesto bylo štěstí na jeho straně, když byla Callie náhodou ve správnou chvíli na správném místě a zachránila ho.

    Teď nemůže přestat myslet na dívku, kterou vídal ve škole, ale nikdy ji opravdu neznal. Když skončil na stejné univerzitě jako Callie, udělá vše co může, aby se pokusil ji poznal. Jenže Callie je rezervovaná a uzavřená. Čím víc se snaží být součástí jejího života, tím víc si uvědomuje, že Callie možná bude potřebovat zachránit.



    Datum vydání v USA: 13. 12. 2012
    Počet stran: 296
    Hodnocení: 4 z 5
    Věkové omezení: 15+ (sprostá slova, sexuální motivy)
    Přečteno v únoru 2013, 3 dny, v angličtině

    Trailer ke knize:





    Callie a Kayden si oba na svých ramenou táhnou břemeno z minulosti. Každý z nich se ale se svým tajemstvím vypořádává jinak. Zatímco Callie usiluje od svých dvanácti let o to, aby byla neviditelná, Kayden je školním fotbalovým hráčem a na první pohled vypadá, že naprosto vše je u něj v pořádku. Jenže ničí tajemství se neskrývá věčně, a když Callie uvidí něco, co by se rozhodně dít nemělo, neváhá a přispěchá na pomoc. A právě Kayden je ten, komu zachránila život. Oba si myslí, že už nikdy se pravděpodobně neuvidí. Oba chtějí nový začátek. Jenže osud má své vlastní plány a jejich nový začátek nakonec může být společný...

    Poslední dobou nějak nemám energii na čtení (což asi znamená, že jsem pravděpodobně nemocná, protože nemám chuť ani na čokoládu, a na obojím v podstatě stojí můj život :D), a když už se konečně rozhodnu, že si něco přece jenom přečtu vyberu si takovou knížku, která mě bude mučit. A rozhodně ne tím, že by byla špatná. Většinou mě tak emocionálně vyždímají, že pak zase dlouhé dny sbírám energii na nějakou další :). A tahle kniha není výjimkou.

    Vůbec nevím, jestli se mám pustit do nějakého popisu postav, protože oba dva hrdinové jsou tak psychicky pošramocení, až to hezké není. Jenže oba trochu roztají, když se dostanou na univerzitu a konečně se dostanou z domu. Callie konečně najde kamaráda, který si s sebou do školy přivezl taky nějakého toho kostlivce. A protože se doteď oba raději drželi od ostatních stranou, rozhodnou se sepsat seznam věcí, které musí postupně udělat. A právě tento seznam je příčinnou toho, že když se Callie a Kayden opět setkají, on ji ani nepozná. Zato ona jeho ano, a proto se mu začne vyhýbat. Jenže Když Kayden něco chce, i když se toho bojí, najde si cestu, jak to získat.

    Tahle kniha je v podstatě ze života. Dotýká se věcí, o kterých ani nechceme přemýšlet, že by se nám nebo někomu nám blízkému mohly stát. Snažíme se na ně nemyslet a ignorovat je až do doby, kdy se karma obrátí a hodí nám klacky pod nohy. Proto je dobré, že autorka tato témata otevřela a zároveň ukázala i psychiku a následky, které to na obětech zanechá.

    Jednotlivé kapitoly knihy jsou strukturované jako body seznamu, který si Callie sepsala, a které v této kapitole splnila. Takhle si spolu s ní projdeme její proměnou a tím, jak je pro člověka těžké změnit svoje zvyky a zbourat svoje vlastní strachy. Navíc je kniha napsána nejen z pohledu Callie, ale i Kaydena, takže příběh opět získává trochu jinou perspektivu.

    Přes všechnu tu chválu ale musím říct, že autorka byla ke svým čtenářům neuvěřitelně krutá. Závěr knihy byl tak napjatý a nejasný, že jsem se okamžitě musela podívat, jestli má nějaké pokračování, protože kdyby tomu tak nebylo, asi bych si ho musela sama sepsat :D. Takhle jsem jenom zjistila, že na pokračování si musím nějakých pár měsíců počkat. Proto mám pro vás radu - jestli se do této knihy pustíte, tak si raději počkejte do doby, až vyjde pokračování, a to pro vlastní dobro.

    Pokud máte už něco načteno a dobrý instinkt, sami už na počátku přijdete na nějaká ta tajemství, která se v příběhu nachází, dřív, než je sama autorka vysvětlí. I přesto všechno ale nelituju a kdybych se vrátila v čase, po knize bych sáhla znova, protože to stálo za to.

  3. Born Wicked

    středa 20. února 2013

    Originální cover
    Autor: Jessica Spotswood
    Série: The Cahill Witch Chronicles
    Díl: první
    Anotace na Goodreads:

    Všichni ví, že Cate Cahill a její sestry jsou výstřední. Příliš hezké, příliš samotářské a vzdělané víc, než je pro ně dobré. Ale pravda je ještě horší: jsou čarodějnice. A pokud by jejich tajemství bylo odhaleno členy Bratrstva, znamenalo by to ústav, odjezd do vězení - nebo brzký hrob.

    Než její matka zemřela, Cate slíbila, že ochrání své sestry. Jenže když jí zbývá jen šest měsíců na to, aby si vybrala mezi manželstvím nebo Sesterstvem, možná nebude schopna dodržet své slovo...hlavně poté, co objeví matčin deník a odkryje tajemství, které by mohlo zajistit zničení její rodiny. Zoufalá v honbě za hledáním alternativ k jejímu osudu, začne Cate prohledávat zakázané knihy a vyslýchat své rebelující nové přátele, zatímco se snaží pořádat čajové párty, vyrovnat se s šokující žádostí o ruku a zakázaným románkem s naprosto nevhodným Finnem Belastrou.

    Jestli to, co její matka napsala, je pravda, děvčata z Cahillova rodu nejsou v bezpečí. Ani ze strany Bratrstva, ani ze strany Sesterstva - dokonce ani jedna před druhou.



    Datum vydání v USA: 7. 2. 2012
    Nakladatelství: Putnam Juvenile
    Počet stran: 330
    Hodnocení: 4 z 5
    Přečteno v lednu 2013, 3 dny, v angličtině

    Oficiální trailer ke knize:




    Cate je nejstarší ze tří sester. Její matka zemřela a nechala ji tu, aby se o všechny ostatní postarala ona. A to také dělá. Protože ona a její sestry mají tajemství, které by je v době, ve které žijí, mohlo připravit o život. Jsou totiž čarodějnicemi. Doteď se jim to povedlo skrývat. Jenže jejich svět se brzy změní. Cate se musí rozhodnout, zda se vdá, nebo se připojí k Sestrám. Jenže ona nechce rodinu opustit. Navíc si nechce vzít toho, koho by měla. Ona chce někoho naprosto jiného. Někoho, který ji přijme takovou, jaká je...Navíc, jako by už tak toho nebylo málo, objeví se tajemné proroctví z minulosti, které může od základů ovlivnit budoucnost.

    První, do čeho jsem se u téhle knihy zamilovala, byla její obálka. Ruku na srdce, není nádherná? Ale víte co rozhodlo úplně? Trailer. Ten mi naprosto vzal dech a já nechtěla nic jiného, než knihu konečně držet v rukou.

    Cate nese na ramenou těžké břemeno. Je čarodějkou a ještě k tomu i nejstarší sestrou. Ví, že musí svou rodinu chránit. Bratrstvo totiž nezná slitování. Jenže i ona ví, že je nemůže chránit navždy. Za pár měsíců bude muset oznámit, jaké je její rozhodnutí o budoucnosti - bude spořádanou manželkou, nebo rozšíří řady Sester? Čas běží a Cate ví jediné - svou budoucnost má v rukou jen ona. Jenže i Cate se může mýlit...

    Je tu ještě někdo, s kým Cate nepočítala - Finn Belastra. Když se tento kluk jednoho dne zjeví u ní na zahradě s knihou o zahradničení, sama Cate si neuvědomí, jak hluboký dopad na ni bude mít jeho přítomnost. Ani on totiž není takový, jak vypadá. Jeho názory se neslučují s názory Bratrstva, zato se shodují s tím, co si myslí Cate. A i přes svou loajálnost k rodině a povinnostem si Cate udělá v srdci místo ještě pro někoho dalšího...

    Abych pravdu řekla, tak jsem s knihou zpočátku celkem bojovala. Nějak jsem jí nemohla přijít na chuť a pořádně se začíst, tak jsem se rozhodla ji na nějakou dobu odložit. Po pár dnech jsem se přece jen vzmužila a do knihy se opět pustila. A nakonec si přece jenom ke mně cestu našla. Chování samotné Cate mě občas trochu štvalo, měla jsem pocit, že kolem sebe zbytečně kope a že někdy to přehání, ale nakonec jsem se s tím tak nějak smířila.

    Mýma rukama prozatím neprošlo moc knih, které měly téma čarodějnictví. Přesto můžu říct, že tahle byla vážně dobrá. Autorka se rozhodla nás na konci příběhu naprosto překvapit a obrátit vše o 180 stupňů úplně jiným směrem, než jaký jste čekali. A mně na konci nezbylo nic jiného, než zoufale toužit po druhém dílu, protože prostě chci vědět, jak se tohle všechno vyvine.


  4. Týdenní meme pořádané Breaking the SpineCílem je vybrat si vždy knihu, kterou si chcete přečíst. Tuto středu jsem vybrala :


    Speechless
    Hannah Harrington

    Všichni ví, že Chelsea Knot neudrží tajemství.

    Až doteď. Protože poslední tajemství, o které se podělila, z ní udělalo vyvrhela - a skoro někoho zabilo.

    Teď si Chelsea uložila slib mlčení - naučit se držet pusu zavřenou a přestat zraňovat všechny ostatní. A jestli si myslela, že udržet tajemství je těžké, nemluvit když je ignorována, zesměšňována a dokonce napadena je ještě horší.

    Jenže v mlčení je síla, stejně jako v nových přátelích, kteří k ní, překvapivě, přicházejí - lidé, kterých si nikdy předtím nevšimla; kluk, do kterého by se mohla dokonce zamilovat. Kdyby jí jen její noví přátelé dokázali odpustit to, co udělala. Kdyby jen dokázala odpustit sama sobě.

  5. Nebezpečná láska

    úterý 19. února 2013

    Originální cover
    Autor: Kateřina Petrusová
    Série: Bavettovi
    Díl: první

    Anotace:

    Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?



    Datum vydání: únor 2012
    Nakladatelství: Fragment
    Počet stran: 376
    Hodnocení: 5 z 5
    Přečteno v lednu 2013, 2 dny, v češtině



    Paige pracuje jako ošetřovatelka. Po smrti svého posledního svěřence se ocitá bez práce. Proto je příjemně překvapená, když ji její předešlý zaměstnavatel doporučí svému příteli. Jenže tato práce se naprosto liší od všech předešlých. Když Paige vejde do Michaelova pokoje, je překvapena tím, co se jí ocitá před očima - mladý muž, který po autonehodě zůstal s duší dítěte. Na rozdíl od předešlých ošetřovatelů si ji Michael okamžitě oblíbí. Jenže co se stane, když se Michael opět probere a vzpomene si na to, kým je? A co víc - co když Bavettovi nejsou těmi obyčejnými podnikateli, za které se vydávají?

    Abych pravdu řekla, knihám českých autorů se tak nějak vyhýbám. Ani pořádně nevím proč, ale zkrátka mě nikdy nijak moc neoslovily. Když ale svět knižních blogů začal pět slávu na tuto knihu jsem se rozhodla, že si ji také přečtu. A teď vím, že všechny ty ódy byly oprávněné.

    Paige pro mě byla sympatickou postavou. Byla to obyčejná holka, která ale neustále dokola dělala jednu chyby - příliš se emočně vázala na své pacienty, kteří později zemřeli a jí poté nezbylo nic jiného, než daného oplakat a přesto jít dál. Proto chtěla změnu. Proto se tentokrát chtěla starat o dítě. Proto když poprvé viděla Michaela věděla, že tuto práci chce. Protože on i přes svůj věk dítětem byl. A Paige opět udělala tu stejnou chybu - vytvořila si s ním vztah, který přesahoval hranice její práce. Mike je pro ni jako rodina. Co ale bude dál? Jak bude Paige schopna odejít, když už Michael bude normální? A jaký vůbec ten normální Michael je? Měla by ho ráda?

    Michael není takový, jaký býval. Kvůli autonehodě se stal opět dítětem. Jeho rodina se s tím odmítá smířit. Odmítají jeho stav přijmout. Ale ne Paige. Právě proto, že ta jej má ráda a přijímá takového, jakým právě je, si získá jeho přízeň. Jenže on se jednoho dne probere...a všechno se změní. Nebo ne?

    Podle mě kniha vyniká právě tím, jaký příběh vypráví. Podle mě by se klidně mohla hrdě postavit vedle knih zahraničních, protože v sobě má něco, co její příběh činí emocionálním, vášnivým, smutným, ale v první řadě bezpochyby originálním. Snad jediný problém, který jsem s knihou měla bylo to, že jsem si zkrátka nemohla představit dospělého muže v dětské roli. Vždycky, když Michael mluvil nebo jednal jako dítě, já si jednoduše dítě představila. To ale v žádném případě není chyba. Pro mě je to důkaz toho, jak dobře je Michaelova postava napsaná.

    Pokud jste ještě po této knize nesáhli nebo jste váhali, rozhodně to udělejte, protože Kateřině Petrusové se povedlo něco, co se vydaří jen málokomu. V jednu chvíli mě rozesmála, jindy jsem se chytla u toho, jak se blbě uculuju a nakonec jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela. Je to zkrátka jedna z těch knih, kterou jsem nemohla, a ani nechtěla, dát z ruky. Tím si ode mě vysloužila pět hvězdiček a čestné místo na mé poličce :).



  6. Každý z nás má určitě někdy dny, kdy by nejradši profackoval všechny okolo, do něčeho si kopnul nebo si pořádně zaječel. Věřte mi, já mám tyhle dny poslední dobou celkem často :). Může nás rozhodit maličkost - zapomenutý telefon, lidi, kteří do nás po cestě neustále vrážejí, nebo jsme se prostě jenom špatně vyspali. Ale já vím, že v tom nejsem sama. Protože je tu někdo, kdo je ještě naštvanější než já. Ještě nevrlejší. Dámy a pánové, tímto vám chci představit GRUMPY CAT.


    Je docela pravděpodobné, že jste se s touhle nabručenou kočkou už setkali. Na internetu se z ní stal celkem hit a já si ji zamilovala taky. Proč? Protože dokáže jednoduše a výstižně říct, co já bych měla s to chutí zařvat na každého. Navíc mě dokáže rozesmát.


    Jestli o téhle číče chcete vědět víc stačí, když do Googlu napíšete Grumpy Cat a vyjede vám tam toho víc než dost. A na závěr poslání: i když si myslíte, že jste vytočení na maximum věřte, že na světě existuje ještě někdo naštvanější :D.



    A opět otázka: Co vy a Grumpy Cat? Milujete ji, nebo nesnášíte? Máte nějakou oblíbenou hlášku? Nebo znáte někoho ještě naštvanějšího?

  7. Je to už nějaká doba, co jsem se s vámi podělila o novou obálku, tak to dneska napravím. Objevil se totiž cover ke knize Resist, druhému dílu série Breathe, která u nás vyjde 4. 4. v nakladatelství Baronet pod názvem Dech, a jejíž recenzi najdete zde. Teď přejdeme k jádru brouka a představíme si druhý díl. Takže - TA DÁ!


    Co vy na to? Já osobně jsem ráda, že se obálka nese ve stejném duchu jako u prvního dílu, takže k sobě parádně ladí. Navíc i nastiňuje, co už bylo prozrazeno v prvním díle a podle toho bych tedy řekla, že se téma života mimo bublinu bude více rozvíjet. Teď už zbývá jen jediné - počkat si do října, kdy by kniha měla vyjít...

  8. Nevšední maličkosti dne (2)

    pondělí 18. února 2013



    Dny plné šedi

         Nebojte se, nepropadla jsem depresi :). Jenom jsem se konečně rozhodla nějak vypořádat s tématem, které mě poslední dobou pronásleduje snad na každém kroku. Proto s ním raději skončím hned, než začne hrát roli i v mých nočních můrách :D. Někteří z vás už možná ví, o čem je tu řeč. Ano, ano, kdo tipoval Padesát odstínů vyhrál.

         Tahle kniha, potažmo série, je teď hitem snad všude. V knihkupectvích se tyčí velké komíny pečlivě vyrovnaných knih, na internetových obchodech visí obrovské bannery a kniha je bestsellerem. Už ráno na autobusovém nádraží kolem mě prošla holka, hrdě držící Padesát odstínů pod paží a kráčící na zastávku. Podnětem ale pro mě bylo až něco, co se stalo o pár hodin později. Když jsem se po prvním dni nového semestru vracela domů, seděli za mnou v autobuse dvě holky, které se bavily o knihách. Jejich rozhovor se ale od povinné četby do školy stočil naprosto někam jinam – upřímně pochybuji, že by někdo zařadil Odstíny do povinné literatury. Když se jedna z dívek zmínila o knize o svérázném panu Greyovi, druhá nevěděla, která bije. Tak se jí to kamarádka pokusila osvětlit těmito slovy: ,,Je to...Já nevím jak bych to dobře popsala...Je to takový erotický román.“ A tahle věta bylo to, co odstartovalo moje myšlenkové pochody.

         V poslední době se s erotickými romány tak trochu roztrhl pytel. A je celkem těžké říct, které z nich jsou dobré, protože každý má zkrátka jiný vkus a líbí se mu jiné věci. Věřte mi, já sama měla Odstíny v ruce. Sáhla jsem po nich ještě dříve, než u nás vůbec vyšli, takže jsem ji rozečetla v originále. A jak jsem po románu sáhla, tak jsem ho i odložila. A to hodně daleko. Nejvíce mě iritovala právě hlavní hrdinka, která vám už v prvním odstavci popíše, jak hrozně vypadá a jak její sebevědomí je hluboko pod nulou. To, že je naprosté nemehlo, to už je celkem časté klišé, aby se v knize objevila dáma v nesnázích. To všechno bych snad ještě nějak skousla, ale to, že každá její druhá věta začínala slovem ,,So...“ nebo výrazem ,,Oh My...“, to už bylo vážně moc. A to ani nemluvím o bájné Vnitřní Bohyni... Ale třeba se některé tyto věci v překladu ztratily. Pomyslnou tečkou pro mě ale byla chvíle, kdy ji hlavní hrdina, libující si v poměrně svérázných kratochvílích, připravil o panenství. V tu chvíli jsem měla oči tak v sloup, že sahaly přímo do nebeských výšin. Ruku na srdce, stát se to takhle mě, tak už nikdy s nikým do postele nechci :D. A v ten moment gilotina scvakla a já s knihou skončila. Zkrátka pan Grey a jeho libůstka v příkazech a hračkách, o kterých tu raději mluvit nebudu, nebyl mým šálkem kávy.

         Mým cílem tu rozhodně nebylo nějak shazovat knihu nebo nedejbože její čtenáře. Jak už jsem řekla před tím, každému se prostě líbí něco jiného a stejně tak se někomu zase nemusí líbit to, co jsem já naprosto milovala. Jenom jsem se prostě potřebovala nějak vyventilovat a podělit se s někým o moje myšlenky dřív, než mě tahle mánie naprosto zavalí a já se utopím v šedi :D.

    Otázka na konec (asi celkem nečekaná :D): Jaký máte vztah vy k tomuto bestselleru? Chytil vás pan Grey za srdce?

  9. Posuď knihu podle obalu (25)

    neděle 10. února 2013


    Toto je meme pořádané Knižním doupětem. Jeho cílem je každou neděli zveřejnit obálku knihy (je jedno jestli vyjde v budoucnu, nebo už vyšla), stručnou anotaci a vlastní názor na obálku.



    Název knihy: Jsem roztříštěná
    Autor: Tahereh Mafi
    Datum vydání: 1. 4. 2013

    Jsem prokletá.
    Mám dar.
    Jsem zrůda.

    Jsem víc než jen člověk.
    Můj dotek je smrtící.

    Můj dotek znamená sílu.
    Jsem jejich zbraň.

    Budu se bránit.
    Nikdo neví, proč je Juliettin dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány. Chtějí ji použít jako zbraň.
    Ovšem Juliettina představa je úplně jiná…
    Kniha, kterou držíte v ruce, vás bude děsit.

    Tuhle knihu nebudete moci odložit!

    Můj názor: Byla jsem celkem zvědavá, jak si nakladatelství s obálkou poradí. V zahraničí totiž obálku po prvním díle změnili, a ta nová se mi už tolik nelíbí. Jsem ráda, že se CooBoo rozhodlo původní zahraniční obálkou inspirovat, ale udělat si ji přitom po svém. Nemůžu se dočkat, až budu knížku držet v rukách. Shatter Me jsem si totiž naprosto zamilovala. Jediné, co si snad můžu ještě dodat je: AŤ UŽ JE DUBEN!



  10. Teaser Tuesday (27)

    úterý 5. února 2013



    Toto meme pořádá Should Be Reading.

    O CO JDE:  
    1) Vezmi knihu, kterou právě čteš. 
    2) Otevři ji na náhodné stránce. 
    3) Napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky. 
    4) NEZAHRNUJ DO TOHO SPOILERY!!! (Ujisti se, že to, co píšeš, toho neukazuje příliš moc.  
        Nechceš přece zničit překvapení ostatním!) 
    5) Sdílej název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci knihu přidat do své "to-read"
        záložky.


    Death and the Girl Next Door
    Darynda Jones


    Nelíbilo se mi, kam Jaredův příběh směřuje.

    ...

    Schoulila jsem se do sebe a zatřásla hlavou, víc jsem toho už slyšet nechtěla.




  11. Posuď knihu podle obalu (24)

    neděle 3. února 2013


    Toto je meme pořádané Knižním doupětem. Jeho cílem je každou neděli zveřejnit obálku knihy (je jedno jestli vyjde v budoucnu, nebo už vyšla), stručnou anotaci a vlastní názor na obálku.


    Název knihy: Send
    Autor: Patty Blount
    Datum vydání: 1. 8. 2012

    Bylo to pět let od toho, co jsem klikl na Odeslat.
    Čtyři roky od toho, co jsem se dostal z nápravného centra.
    Tři měsíce od toho, co jsem si změnil jméno.
    Dvě minuty od toho, co jsem potkal Julie.
    Vteřina na změnu mého života.

    Vše, co Dan od svého maturitního ročníku chce, je být neviditelný. Tohle je jeho poslední šance na celkem normální život. Nikdo tady ho nezná. Ani neví, co udělal. Ale během prvního školního dne, místo toho, aby se otočil jako všichni ostatní, Dan skoncuje s rvačkou. Protože Dan ví jaké to je, být někým terorizován – protože i on někoho šikanoval.

    Teď si celá škola myslí, že je nějaký hrdina – kromě Julie. Ta se na něj dívá jakoby věděla, že má nějaké tajemství. Jako by věděla, že jeho jméno není Daniel...



    Můj názor: Na téhle obálce mi něco nesedí. Asi to bude ten rozdělený název knihy, možná by bylo lepší vyřešit to trošku jinak... Alespoň je ale na obálce vidět základní zápletka příběhu, a to očividně ,,zmučený" hrdina trpící svými vzpomínkami a v pozadí za ním i pravděpodobně dívka zmiňovaná v anotaci. Přesto by se podle mě dal vzhled obálky ještě trochu vychytat...

  12. Nevšední maličkosti dne (1)

    sobota 2. února 2013



    Už delší dobu jsem přemýšlela nad nějakou rubrikou, do které bych psala svoje postřehy nebo historky, které se mi staly. Tak vznikly tyto Maličkosti, které se zřejmě budou objevovat nepravidelně, podle toho, co mě napadne. Doufám, že alespoň některé z vás tato rubrika zaujme :).


    V dnešní uspěchané době dost často lidé zapomínají dívat se kolem sebe. Nezajímáme se o ostatní, jenom se ženeme za svými vlastními cíli. Já si ale ráda udělám chvilku, například když sedím v centru, vytáhnu si oběd a udělám si čas sama pro sebe, kdy pozoruju lidi kolem sebe a vymýšlím si příběhy o jejich životě. Přesně takhle se stala tato docela úsměvná příhoda. Seděla jsem (celkem klasicky) v nákupním centru před knihkupectvím, když jsem si všimla na první pohled celkem nenápadného chlapíka ve středních letech. Vešel do knihkupectví a s odhodlaným výrazem v očích se rozhodl a když zahlédl onu kořist, pro kterou přišel, neváhal a rozběhl se k ní. V tom jsem si uvědomila, k čemu to vlastně míří – k velikému sloupečku výtisků Padesáti odstínů temnoty, které teprve nedávno vyšly z tiskárny. Knihu rychle popadl, její přebal si přitiskl k noze, a urychleně zamířil k pokladně. Položil ji, opět obálkou dolů, přitom se pořád zoufale rozhlížel okolo. Pokladní mu to vůbec neulehčoval, jeho tempo asi nebylo zrovna takové, jaké pán očekával. Když už měl knihu strčenou v sáčku a připravenou na její cestu domů, rychle se sehl pro knižní katalog u pokladny, strčil ho do sáčku a opět s ním doslova umělecky skryl obálku, která jinak přes tašku prosvítala. Jakmile bylo hotovo, vystřelil z knihkupectví jako nějaký tajný agent prchající před kulkami a ztratil se v davu. Tato historka mě nejen pobavila, ale i donutila zamyslet se a já sobě – ale hlavně vám – chci položit otázku: Styděli jste se někdy za nějakou knihu, kterou jste si koupili?

  13. Ano, už i Vampýrská akademie se dočkala a jako mnoho ostatních knih zamíří na filmové plátno. První díl by se měl jmenovat Vampire Academy: Blood Sisters a jeho režisérem bude Mark Waters, který má na svém kontě spíše komediální kousky, například Protivný sprostý holky nebo A co když je to pravda. Co je ale mnohem zajímavější je ta skutečnost, že už byla vybrána první trojice herců.


    Jsou jimi Zoey Deutch, Lucy Fry a Danila Kozlovsky. Popravdě, když jsem Kozlovského uviděla na téhle fotce, tak jsem se kapku zarazila, protože Dimitriho jsem si takhle vážně nepředstavovala. Když jsem si ho ale vygooglila a udělala menší průzkum na jeho osobu, tak by to zase nemuselo být tak hrozné :D. Navíc má tu výhodu, že je opravdu Rus, takže by to nemuselo vypadat nijak nuceně. Co se týče hereček nejsem ani zklamaná, ani nadšená :D. Ty se zkrátka ještě musí vybarvit :).


    Co říkáte na obsazení Vampýrské akademie vy? Jste zklamaní, nebo to mohlo být horší?

  14. 4242 zobrazení = PŘEKVAPENÍ

    pátek 1. února 2013

    Včera večer dosáhl blog Soul In Shadows 4242 zobrazení, a protože se mi tohle číslo zalíbilo, rozhodla jsem se své čtenáře a i ty, kteří se na blog zatoulali, odměnit. A CO JE TO VLASTNĚ ZA PŘEKVAPENÍ? Včera jsem v rámci jednoho meme na zahraničním blogu, které je na podobném principu jako Sladká políbení, narazila na ukázku jednoho dost exkluzivního polibku. KTERÝ POLIBEK MÁM NA MYSLI? Nebudu vás napínat, jedná se o Adriana a Sydney z třetího dílu série Bloodlines s názvem The Indigo Spell od Richelle Mead, která v zahraničí vyjde za necelé dva týdny. A aby jste si to užili ještě víc, dám vám sem jak anglický úryvek, tak i můj překlad. Doufám, že si polibek (alespoň ve své fantazii) užijete :).


    Adrian Ivashkov wasn't easy to surprise, but I surprised him then when I brought his mouth toward mine. I kissed him, and for a moment, he was too stunned to respond. That lasted for, oh, about a second. Then the intensity I'd come to know so well in him returned. He pushed me backward, lifting me so that I sat at the table. The tablecloth bunched up, knocking over some of the glasses. I heard what sounded like a china plate crash against the floor.
    Whatever logic and reason I normally possessed had melted away. There was nothing but flesh and fire left, and I wasn't going to lie to myself--at least not tonight. 

    Adriana Ivashkova nebylo lehké překvapit, ale já ho překvapila, když jsem stáhla jeho rty na ty své. Políbila jsem ho a chvilku byl příliš překvapený na to, aby zareagoval. To trvalo, no, asi vteřinu. Potom se ta intenzita, kterou jsem v něm za tu dobu poznala, vrátila. Zatlačil mě dozadu a zvedl mě tak, abych seděla na stole. Ubrus se zmačkal a srazil nějakou ze sklenic. Slyšela jsem něco, co znělo jako talíř z čínského porcelánu, rozbít se na zemi.

    Jakákoliv logika a rozum, které normálně mám, se vytratily. Nezůstalo tam nic jiného, jenom tělo a oheň a já jsem se nechystala si nic nalhávat - alespoň ne dnešní noc.