Rss Feed
  1. RC Review: Deklarace smrti

    středa 24. července 2013

    Česká obálka
    Autor: Gemma Malley
    Série: Deklarace
    Díl: první

    Anotace:

    Velká Británie, rok 2140. Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán. Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?



    Datum vydání v ČR: únor 2013
    Nakladatelství: Fragment
    Počet stran: 256
    Hodnocení: 5 z 5
    Přečteno v červenci 2013, 2 dny, v češtině



    Lidé si konečně dokázali zajistit nesmrtelnost. To, že jste nesmrtelní ovšem neznamená, že si můžete dělat, co se vám zlíbí. I nesmrtelnost má totiž svá pravidla. Nikoho zpočátku nenapadlo, že díky nesmrtelnosti bude lidí přibývat, až se z toho nakonec stane problém. Právě proto vznikla Deklarace. Pokud jste Deklaraci podepsali znamená to, že získáte nesmrtelnost, ale ztratíte možnost mít děti. A pokud neuposlechnete, čeká vás trest...

    Patnáctiletá Anna je Přebytečná. Narodila se lidem, kteří se provinili proti Deklaraci. Proto jim byla odebrána a vychovávána v Grange Hall, kde se odmalička učí jednu věc - je zbytečná, je pouze omylem přírody, který ostatním ubírá zásoby. Proto se snaží svůj dluh společnosti splatit alespoň tím, že se snaží být nejlepší. Vše, co dělá, musí být perfektní, jinak by se později nemohla stát služkou v domácnosti Vyvolených. Je to jediná cesta, která jí dává smysl.

    Jenže jednoho dne se v ústavu nečekaně objeví Petr, který jí obrátí život doslova vzhůru nohama. Říká jí věci, které nemohou být pravda, věci, které jsou v naprostém rozporu s tím, co dodnes znala. Opravdu zná její rodiče, nebo se jedná pouze o lest, kterou na ni někdo připravil, aby vyzkoušel její loajálnost?

    Kniha u nás poprvé vyšla už před několika lety, ale pod názvem Přebyteční. Titul byl vyprodán a nakladatelství se po několika letech rozhodlo pro jeho reedici pod názvem Deklarace smrti. A podle mého názoru se jednalo o dobrý tah.

    Popravdě, autorka knihy musí být přinejmenším geniální, protože to, jak vystihla společnost a její myšlení bylo neuvěřitelné. Vymývání mozků, ke kterému dochází u Přebytečných je přinejmenším kruté a při čtení pasáží o tom, jak jsou děti pouze nějakým zmetkem matky přírody jsem prožívala takový vztek, že jsem měla chuť se z té nespravedlnosti vykřičet. A tak to má být, autor na vás ve knize musí nějak zapůsobit, vyvolat ve vás emoce. Za tohle autorce opravdu smekám.

    Anna i Petr jsou naprosto obyčejné děti. Jsou stejní, jako my všichni okolo, jenom se narodili ve společnosti, která má naprosto zvrácené myšlení. Možná právě proto, že jsou jako my ostatní, k nim má čtenář blízko a dokáže si představit, co prožívají. Bylo zajímavé sledovat, jak se Anna postupně probouzí a uvědomuje si, že to, co ji učili, rozhodně není správné. Rozhodne se postavit na vlastní nohy a udělat svá vlastní rozhodnutí. Právě z jejího vývoje jsem měla největší radost, protože její jednání vyjadřovalo ohromnou sílu a také naději pro ostatní, což v takové na hlavu postavené společnosti je rozhodně potřeba.

    V dnešní době má dystopie řadu podob. Je ohromně těžké přijít s něčím originálním. Podobný námět tu bezpochyby už byl, ale autorka se toho nezalekla a vrhla se do toho po hlavě. Vytvořila společnost, která je tak reálná, až z toho člověku naskakuje husí kůže. Vše bylo rozpracováno tak, že jste měli pocit, že je tato společnost skutečná. Což, vzhledem k historii, je místy až děsivé. Kniha si bezpochyby zaslouží 5 hvězdiček. Jsem zvědavá, co si na nás autorka připravila v druhém díle, protože tato kniha by klidně mohla existovat sama o sobě i bez pokračování. Uvidíme...


    Děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.
    |


  2. 1 komentářů :

    1. Deklaraci jsem četla a taky se mi hodně líbila. :) Občas jsem taky měla sto chutí křičet kvůli té nespravedlnosti! :D :))

    Okomentovat