Rss Feed
  1. Nenasytná

    úterý 20. srpna 2013



    Česká obálka
    Autor: Meg Cabotová
    Série: Láska k upírovi
    Díl: první

    Anotace:

    Nikdy neříkejte nikdy, a o upírech to platí dvojnásob... Mína Harperová, samostatná, talentovaná, ale zároveň i smutná a díky svému prazvláštnímu daru okamžitě odhalit, jakým způsobem a kdy člověk, který před ní stojí, zemře, dost osamělá, se podílí na vytváření scénáře pro nesmírně úspěšný seriál Nenasytná u jedné newyorské televizní stanice. Jednoho dne jí její neschopná, avšak velmi průbojná a bezohledná kolegyně sdělí, že vedení se rozhodlo seriál obohatit postavou upíra, podobně jako u konkurence. Mína je zděšena, protože její vztah k upírům je mírně řečeno odtažitý. Zanedlouho se však na večírku setkává s naprosto neodolatelným profesorem literatury Lucienem Romaneskem, vysokým, tajuplným brunetem, a od tohoto okamžiku si na nedostatek inspirace, co se upírů týče, rozhodně stěžovat nemůže! Úspěšná americká spisovatelka Meg Cabotová se v této knize svým nenapodobitelně originálním způsobem vyrovnává se záplavou upírských ság na dnešním knižním trhu.



    Datum vydání v ČR: duben 2011
    Nakladatelství: Knižní klub
    Počet stran: 544
    Hodnocení: 3 z 5
    Přečteno v červenci 2013, 5 dní, v češtině



    Mína Harperová toužebně očekávala povýšení. Konečně se stane hlavní scénáristkou seriálu Nenasytná. Konečně je tu šance, na kterou čekala. Ale jak už to tak bývá, nic v životě není takové, jak chceme. Nejenže vysněnou pozici, na kterou dřela celé roky nezíská, do seriálu k tomu přijdou změny, které odmítá přijmout. Upíři. Tahák dnešní doby. Seriálu mají získat větší sledovanost, Mínu ale pomalu táhnou dolů. Upíři jsou totiž blbost. Aspoň to si myslela, než potkala záhadného knížete Luciena...

    Tahle recenze se mi vůbec nepíše lehce. Od Meg jsem už zvyklá na jistý styl a její knihy mě dosud nezklamaly. Ano, dosud. Všechno je totiž někdy poprvé a já jsem poprvé byla z nějaké knihy od Meg Cabot zklamaná.

    Mína je sebejistá, silná žena s temným tajemstvím. Pouze její rodina ví o jejím daru - Mína totiž vidí, kdy a jak lidé zemřou. Je to její prokletí i poslání a ona ví, že lidem musí pomáhat. Tento dar ji nikdy nezastavil a ona si vybudovala i slušnou kariéru scénáristky. Když si ale myslí, že je na čase, aby byla povýšena, dostane ledovou sprchu. Ledovou sprchu a upíry. Nikdy v životě v upíry nevěřila. Jenže teď právě upíři obrátí její život vzhůru nohama...Mína není nejhorší postava, ale nic extra to taky není. Je tak trochu natvrdlá, když přijde řeč na věci, které odmítá. Jinak asi na ní není vyloženě něco, co by stálo za vypíchnutí...

    Popravdě, doteď nevím, jestli to Meg myslela jako parodii na všechny ty upíří knihy a seriály, se kterými se roztrhl pytel, nebo jestli to myslela vážně. Jestli to byl ten první případ, tak se jí to celkem povedlo. Pokud to ale myslela vážně, tak nemám slov. Neřeknu vám, co mi vyloženě vadilo - ne že bych nechtěla, jenom to nevím. Možná mi to vadilo všechno jako celek - bylo tam toho zkrátka asi moc. A když se tam objevil i drak, moje hranice už zkrátka přetekla. Drak? Vážně? A to pominu další rýsující se milostný trojúhelník. Zkrátka takový cirkus na kolečkách. A to všechno na více než 500 stránkách...Poprvé jsem byla ráda, že kniha z pera Meg Cabot skončila. A tohle se mi vážně nepíše s lehkým srdcem...



    |


  2. 0 komentářů :

    Okomentovat