-
Sladká políbení (10)
pátek 18. května 2012
Toto je týdenní meme pořádané Knižním doupětem.
Měsíční píseň
Patricia Briggs
Rozhodla jsem se, že nastal čas znovu změnit téma, a rychle jsem usrkla ledové vody. „Warren říká, že jsi přijal našeho oblíbeného sériového násilníka nastálo do smečky.“
„Za znásilnění v Londýně nemohl.“
Byl si tím naprosto jistý, což znamenalo, že se Bena zeptal a ten odpověděl pravdivě. Slyšela jsem ale v jeho hlase podráždění a nemohla jsem nezatlačit na pilu. „Přestala, když odešel.“
„Dvakrát mě zachránil a podruhé byla jen náhoda, že ho zasáhli šipkou, a ne kulkou. Gerryho muži měli u sebe stříbrnou munici,“ vyštěkl netrpělivě.
Usmála jsem se a on znechuceně zmuchlal ubrousek. „Bod pro tebe,“ řekl.
„Vsadila bych se, že na rande s Jesse bys ho nepustil,“ řekla jsem mu samolibě.
Když mě odvezl domů, vystoupil z auta, obešel ho a otevřel mi dveře. Možná to udělal jen proto, že se zlomenou rukou se špatně otvírají, ale spíš bych hádala, že se tak chová vždycky.
Doprovodil mě na verandu a vzal moji tvář do dlaní. Chvíli tam stál, pak pohlédl za mé rameno a nahoru k měsíci, který byl skoro v úplňku. Když se znovu podíval na mě, hnědé duhovky mu prokvetly žlutou.
Něžně, váhavě přitiskl rty na mé prsty, dokud jsem se nenaklonila blíž a neopřela se mu tváří o jeho tvář. Pak se hluboce zasmál a políbil mě doopravdy.
Zlomenou ruku jsem měla uvězněnou mezi námi, takže jsme do líbání zapojili jen ústa a ruce, ne celé tělo. Navoněl se kolínskou. Byla to drahá, jemná vůně, která podtrhovala jeho exotický pach.
Když se ode mě odtrhl, ponechala jsem mu ruku na tváři a užívala si toho, jak mě jeho strniště škrábe na dlani a jak mu buší srdce. Ticho mezi námi narůstalo. Ticho a něco váhavého a nového.
Vystavil Romule v 10:59 | Štítky: Sladká políbení | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |
0 komentářů :
Okomentovat