Rss Feed
  1. Zimní dumání (5)

    sobota 5. ledna 2013


    Čtvrtý díl zimního projektu, který pořádá Syki.




    Jak vypadá hrdina

    Už se vám někdy stalo, že jste si přečetli anotaci na knihu a chtěli ji přečíst jenom proto, jak byl popsán hlavní hrdina? Autoři nad námi mají prostřednictvím svých hrdinů velkou moc. Právě oni z velké části určují, jestli se nám kniha bude líbit. Děj může být sebelepší, ale když je hlavní hrdinka hrozná slepice, tak ani to nestačí. A jací hrdinové frčí?

    Každému z nás se líbí něco jiného. Někoho dostanou do kolen zamračení bad boys, někoho zakřiknutí hrdinové, kteří jenom čekají na to, až konečně dostanou příležitost ukázat, co umí, jinému zase králové střední školy, kterým patří svět. Záleží pouze na nás. Co je podle mě ale důležité je to, aby celá postava působila lidsky a reálně. U některých hrdinů se objevuje, že jsou příliš dokonalí na to, abychom si vůbec mohli představit, že by někdo podobný vůbec mohl existovat. Popravdě, po světě se to nehemží okouzlujícími krasavci, kteří vás dostanou do kolen svým vzhledem, chováním, přízvukem, vůní, zkrátka jenom tím, že existují. V tom je právě ten rozdíl – skuteční lidé zkrátka nejsou dokonalí, tak proč by měly být knižní postavy? Když má hrdina nějakou tu vadu na kráse, hned ho mám raději :).

    U ženských hrdinek je to docela podobné. Jenom u nich se vyskytují jiné extrémy – buď jsou příliš dokonalé, nebo naprosté nány. Pro mě je poslední dobou celkem těžké najít hrdinku, která by se alespoň trochu nechovala jako rozmazlený spratek nebo naivní slepice. A pokud se nechovají takhle, tak jsou pro změnu příliš dokonalé a krásné na to, aby se jim stalo něco zlého – a ono se to přece jen stane a ony se s tím půl knihy srovnávají a bědují nad svým osudem. Nejsem feministka nebo něco podobného, ale my holky vážně nejsme bezmocné křehké květinky, které se zhroutí z toho, že nemají kabelku, která jim ladí k botám.

    Nechtěla jsem, aby celé tohle dumání vyznělo nějak negativně, ale tak nějak to dopadlo :D. Nemusíte se mnou souhlasit. Navíc můžu říct, že i já mám to své guilty pleasure, kde hrdinky rozhodně nejsou moc duchaplné, a mě se to stejně libí – zkrátka výjimka  která potvrzuje pravidlo :). Přesto by občas neškodilo, kdyby některé postavy byly reálnější, i když v poslední době je už celkem těžké vymanit se ze zajetých kolejí a ozkoušených vzorů. A proč taky, když ještě pořád fungují :).

    |


  2. 0 komentářů :

    Okomentovat