 |
| Česká obálka |
Série: Odkaz dračích jezdců
Díl: druhý
Anotace:
Šíří se temnota, přichází beznaděj, vládne zlo…
Pokračování fantasy bestselleru Eragon z pera Christophera Paoliniho opět dobývá svět! Eragon cestuje se Safirou do elfského města Ellesméry, aby podstoupil výcvik v kouzlení a boji, životně důležitých dovednostech Dračího jezdce. Ztrácí jistotu, neví komu může věřit a osud království, v němž temná ruka krále rdousí veškerý vzdor, leží i nadále právě v jeho rukou…
Datum vydání v ČR: 2006
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 656
Hodnocení: 4 z 5
Přečteno v listopadu 2013, 5 dní, v češtině
Kde Eragon skončil, tam Eldest začíná. Ocitáme se tři dny po velké bitvě, kdy obyvatelé podzemního města ještě stále odklízejí mrtvé. Nikdo nečekal náhlý útok a zabití krále Ažihada. Teď musí vládu nad Vardeny převzít Nasuada, Ažihadova dcera. Nemá před sebou lehký úkol, ale to v této době nemá nikdo. Eragon odchází spolu s Aryou a Orikem do Ellesméry, elfského města, kde má podstoupit svůj výcvik. Po šokujícím odhalení, které ho v Ellesméře čeká, musí vynaložit veškerou sílu a energii na to, aby se v co nejkratším čase společně se Safirou naučil co nejvíce věcem, které má Jezdec znát. Jenže je tu jeden háček – jeho jizva, která mu zůstala po boji s Durzou. Neuvěřitelná bolest, která ho zasáhne po sebemenší námaze. Zvládne Eragon překonat svůj handicap dřív, než se královské vojsko shromáždí a bitva započne?
Roran přišel téměř o vše, na čem mu záleželo – o rodinnou farmu, o otce. Nemá sice peníze, ale má naději. Naději, že vše vybuduje znovu a bude si pak moct vzít Katrinu. Jenže osud chtěl něco jiného. Když do města přijdou Ra'zakové spolu s vojáky, aby ho zajali, vesnice ho odmítne vydat. Vůli království se ale nikdo vzpírat nesmí, proto je Carvahall napaden a Roranova nejhorší noční můra se naplní – Ra'zakové unesou Katrinu. Nezbývá mu nic jiného, než přesvědčit celou vesnici a odejít do Surdy, k Vardenům. Jenže zvládnou vesničané tak dlouhou cestu?
Eragon už není farmářský hošík, který se vydal na nebezpečnou cestu do světa. Teď už má na rukou krev, spoustu krve a sám ví, že se změnil. Už nikdy nebude takový, jaký býval. A mně to vůbec nevadí, i když chvílemi je Eragonovo chování na facku (a to doslova). V těchto chvílích jsem vděčná za Safiru. Ta dračice si mě doslova omotala kolem prstu. Pozorovat, jak se pouto mezi Eragonem a Safirou mění a zesiluje stojí za to. Oba se musí vyrovnat s láskou, bolestí a city toho druhého, což určitě není lehký úkol.
Na Rorana jsem od prvního dílu tak trošku zapomněla a ani mě nenapadlo, že by mohl získat tak velkou roli. Ale stalo, a nebylo to zase tak špatné. V určitých rysech jsou si s Eragonem dost podobní, i když Roran neví, jak se má vůči Eragonovi cítit, protože celá tato situace je přece Eragonova vina. Ale na druhou stranu je Roran celkem sobec, takže se nám to vyvažuje...
V knize se střídají tři pohledy – Eragonův, Roranův a Nasuadin. Každý z nich nějak doplňuje nebo rozvíjí příběh a ani si nijak nepřekážejí. Jde vidět, že Paoliniho svět je promyšlený a on moc dobře ví, kam vlastně směřuje. Jen aby si to udržel i v díle dalším...
Děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.
0 komentářů :
Okomentovat