Rss Feed
  1. Something Like Normal

    čtvrtek 16. srpna 2012

    Originální cover
    Autor: Trish Doller
    Anotace na Goodreads:

    Když se Travis vrátí domů z mise v Afghanistánu jeho rodiče se rozcházejí, jeho bratr mu ukradl přítelkyni a auto a trápí ho noční můry o smrti jeho nejlepšího přítele. Až když Travis narazí na Harper, dívku, se kterou už od druhého stupně neví na čem je, začne život vypadat líp. A jak se on a Harper vídají častěji, začíná si prodírat cestičku skrze minové pole rodinných problémů a posttraumatického stresu k možnosti, že jeho život by mohl znovu připomínat ten normální.





    Vydání v USA: 19. 6. 2012
    Hodnocení: 5 z 5
    Věkové omezení: 15+ (sprostá slova, lehce sexuální scény)
    Přečteno v srpnu 2012, 2 dny, v angličtině



    Jednou za čas se najde kniha, kterou prostě máte rádi a nepotřebujete k tomu žádný specifický důvod. Právě takovým se pro mě stal tenhle příběh.

    Musím říct, že zpočátku jsem se trošku bála tohoto tématu - přece jen je hlavním hrdinou voják, takže se z knihy mohlo vyklubat cokoliv. Teď jsem ale ráda že jsem knihu přečetla, protože mi trochu otevřela oči.

    Travis se po střední škole rozhodl přidat se k armádě. Jeho jednotka byla převelena do Afghanistánu, kde si vedli celkem dobře. Teď se ale Travis vrací na dovolenou zpátky domů, a kromě osobních věcí si sebou veze ještě něco - smrt svého přítele. Tenhle zážitek se ho drží, i když se sebevíc snaží ho vymazat. Noční můry přesto zůstavají, stejně jako halucinace. Jenže Travis na to nemusí být sám. Možná tu přece jen je někdo, kdo by mu mohl pomoct s tím, aby se opět cítil alespoň trochu normálně...

    Tahle kniha otevírá téma, o kterém se moc nemluví - posttraumatická porucha. V tomhle příběhu jde vidět, jak některé zážitky dokážou stáhnout na dno i někoho, kdo je silný a o kterém byste si mysleli, že se s tím vyrovná. Trochu mi to celé připomnělo ztracenou generaci, která se po válce vracela domů a zjistila, že díky tomu všemu, co si prožila, už nikam nepatří. Nemohli se prostě zařadit do běžného života. Podobně jako Travis.

    Jediná věc, která ho opravdu drží nad vodou, je Harper. Znají se už delší dobu, jenže spolu mají nevyřízené účty, což mu dá Harper jasně najevo, když se po dlouhé době znovu setkají. Jenže znáte to - člověk míní a život mění...

    Po dlouhé době opět kniha, která je napsaná z pohledu kluka. Tenhle úhel pohledu mám ráda, protože kluci se na některé věci dívají trochu jinak než my. Taky je to i příjemná změna. Ale je tu ještě něco. Nejen chvílemi sarkastický humor, ale svým způsobem i emočně hluboká dějová linie vás přinutí si knihu oblíbit. Možná vás donutí i trochu přemýšlet - nejen o vojácích a jejich osudu, ale o životě jako takovém. 


      
    |


  2. 0 komentářů :

    Okomentovat