RC Review: Čachtická paní

Česká obálka

Autor: Jožo Nižnánsky

Anotace:

Příběh hraběnky BÁTHORYOVÉ, který pravdivě a věrně popsal Jožo Nižnánsky v románu Čachtická paní, se odehrává na rozhraní 16. a 17. století a čerpá ze skutečných událostí.

Děj je nabitý nejen zajímavými historickými a dobovými fakty, ale je především napínavým až detektivním čtením. Vyvrcholením děje je nekonečná až chorobná touha čachtické paní být za každou cenu krásnou. Tato touha byla příčinou zmaření životů mnoha nevinných a mladých dívek.

Bylo jen otázkou času, kdy se tento příběh stane námětem pro filmové zpracování. Této látky se chopil zkušený režisér Juraj Jakubisko ve filmu BÁTHORY. Čtenář na 512 stranách prožije vedle napínavého dobrodružství i nezištnou lásku, nenávist, zradu , zklamání a závist.

Datum vydání: říjen 2013 (8. vydání)

Nakladatelství: PETRKLÍČ

Počet stran: 512

Přečteno v březnu 2014, 3 dny, v češtině

Svůj vlastní výtisk si můžete koupit ZDE.

Vdova Alžběta Báthoryová žije na Čachtickém zámku sama, jenom se svými pomocníky a spoustou mladých služek, které neustále za podivných okolností mizí a nikdy je už nikdo nevidí. Jenže poddaní nejsou slepí a v zámeckém okolí už putuje řada povídaček o tom, co se na hradě děje. Nikdo z nich už nechce být otrokem kruté paní, jenže sami toho proti ní moc nezmůžou. Proto musí přijmout všechnu pomoc, která se jim nabídne, a to i tu od zbojníků. Podaří se jim společně zastavit krutou hraběnku?

Většina z nás se už někdy v životě setkala s příběhem o hraběnce, která se koupala v krvi mladých děvčat, aby sama nezestárla. Já jsem tuto knihu četla poprvé před nějakými pěti roky, kdy se v kinech objevil film Báthory právě o této hraběnce. Když jsem teď knihu s tak dlouhým odstupem četla znovu, viděla jsem ji už v trochu jiných barvách.

Kdybych se chtěla pořádně zaobírat postavami, bude mít tahle recenze úctyhodnou délku. Sama Alžběta Báthoryová je sama o sobě velmi rozporuplná postava. V určitých chvílích jsem si nemohla pomoct a musela jsem ji litovat, v jiných chvílích zase nenávidět. Je krutá a necitelná, ve svém srdci si nechala lásku jen pro dva lidi a i tahle láska se může během jednoho okamžiku změnit v nenávist. Na tom, jaká je ale nemá podíl jen ona sama, ale také to, co byla donucena si prožít a potlačovaná a tichá nenávist k jejímu vlastnímu životu. Má už jen jeden důvod, proč žít – svou krásu. A pro její uchování je ochotná udělat cokoli a nebojí se jít ani přes mrtvoly.

Hraběnka ale nepáchá zlo sama. Především její pomocník Ficko je tak ohavná postava, že mu nejde přát nic dobrého. Všechno dělá jen pro peníze a pro pomstu, nic jiného ho nepohání. Taky jsou tu její věrné služky, které ji ve všem ochotně pomáhali, jen aby získaly její uznání. Chvílemi byli tihle všichni mnohem horší, než sama Báthoryová.

Tuhle knihu by si asi alespoň jednou měl přečíst každý, protože to za to stojí, i když je dlouhá a místy díky popisům a dlouhým dialogům nudná. Co jí ale naopak přidává je to, že nevíte, co se bude dít dál, dokáže vás udržet napnuté a vy ani pořádně nevíte, jak to vlastně dopadne. Jediné, co mi přišlo nereálné byla okamžitá láska téměř všech hrdinů, kteří se v knize objevili. To bylo tak nereálné, až mi to místy lezlo na nervy. Jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst znovu, protože už jsem téměř zapomněla, co se v ní vlastně dělo a mohla jsem celý příběh vnímat zase o trošku jinak. Uvidíme, možná si ji za pár let přečtu znovu a uvidíme, jak na mě zapůsobí potom :).

HODNOCENÍ: