-
Sladká políbení (26)
pátek 20. června 2014
Toto je týdenní meme pořádané Syki.
To All the Boys I've Loved Before
Jenny Han
,,Kdo je ten kluk?“
,,Jaký kluk?“
,,Ten, se kterým chodíš.“
V tu chvíli ho uvidím. Peter Kavinski, kráčející po chodbě. Jako kouzlo. Okouzlující, tmavovlasý Peter. Zasloužil by si hudbu na pozadí, tak dobře vypadá.
,,Peter Kavinsky. Peter Kavinsky!“
Zazvoní zvonek a já propluju kolem Joshe. ,,Musím jít! Promluvíme si později, Joshi!“
,,Počkej!“ zavolal.
Doběhla jsem k Peterovi a vrhla jsem se mu do náruče jako by mě vystřelili z děla. Mám ruce kolem jeho krku a nohy zaháknuté kolem jeho pasu a ani nevím, jak to moje tělo zná, protože jsem se s jistotou nikdy předtím v mém životě takhle kluka nedotýkala. Je to jako bysme byli ve filmu a hudba nabírá na intenzitě a kolem nás bijí vlny. Až na skutečnost, že v Peterově výrazu je vidět jen čistý šok a nedůvěra a možná i troška pobavení. Zvedne obočí a řekne ,,Laro Jean? Co to-?“
Neodpověděla jsem. Jenom jsem ho políbila. Moje první myšlenka je: pamatuju si jeho rty. Moje druhá myšlenka je: doufám, že se Josh dívá. Musí se dívat, jinak by to všechno bylo k ničemu. Moje srdce bije tak rychle, že se zapomenu bát, že bych to mohla dělat špatně. Protože asi tři sekundy mě líbal taky. Peter Kavinsky, kluk, o kterém sní všechny dívky, mě líbá. Předtím jsem zas tak moc kluků nepolíbila. Petera Kavinského, Johna Ambrose McClarena, bratrance Allie Feldmanové s divným okem a teď znovu Petera. Otevřu oči a Peter na mě zírá s tím stejným výrazem na tváři. Hodně upřímně řeknu, ,,Děkuju.“ Odpoví ,,Nemáš za co,“ a já vyskočím z jeho náruče a odběhnu druhým směrem.Vystavil Romule v 18:04 | Štítky: Sladká políbení | 0 komentářů | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |
-
Modrá jako safír
čtvrtek 19. června 2014
Autor: Kerstin Gier
Česká obálka
Série: Drahokamy
Díl: druhý
Anotace:
Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají oba s Gideonem docela jiné starosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet (A ani jedno není vůbec snadné!). Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdříve dostat pod kontrolu. Jinak z toho, že láska nezná čas, nezbude vůbec nic!
Datum vydání v ČR: 13. 8. 2012
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 344
Přečteno v květnu 2014, 2 dny, v češtině
Před týdnem byl život Gwendolyn ještě v podstatě normální – v podstatě proto, že jediné zvláštní na ní bylo to, že mluvila s duchy. Jinak bylo všechno tak, jak má v šestnácti být. Jenže teď je z Gwendolyn cestovatelka časem a její svět se obrátil vzhůru nohama. Teď je jejím úkolem pomoct Gideonovi dokončit kruh všech cestovatelů časem – a to dokážou jen tehdy, pokud získají jejich krev. Takže teď je jejím úkolem dělat si výlety do minulosti, studovat, udržovat kontakty s okolním světem a poprat se se svou prvním láskou...
Rudou jako rubín jsem četla už před hodně dlouhou dobou, takže než jsem začala číst další díl, dala jsem si re-reading, abych to měla pěkně ucelený a příběh mi pěkně plynul. A líp jsem ani udělat nemohla, protože bych si toho opravdu moc nepamatovala...
Gwendolyn je prostě praštěná holka, to už všichni víme. A taková zůstala i v dílu druhém a já bych si ji ani jinak nedokázala představit (i když občas by potřebovala trochu probrat, ale nikdo z nás není dokonalý). Tentokrát k sobě Gwendolyn získala báječného parťáka – a rozhodně nemám na mysli Gideona. Teď mluvím o Xemeriovi. Já toho chrliče prostě žeru. Tenhle chrlič nemá chybu, jeho komentáře a situace, do kterých přivádí Gwendolyn by si člověk nevymyslel. Díky Xemeriovi dostal příběh úplně nový příval energie, takže nezabředl do starých vyjetých kolejí. Gideon je kapitola sama pro sebe, ale co – vždycky musí být v příběhu někdo s velkým egem :D. Někdy je ale opravdu velký problém přijít na to, co má vlastně za lubem, protože si naprostou většinu věcí nechává pro sebe. A tím od sebe odstrkuje i Gwendolyn, která tak získala i hromadu svých vlastních tajemství.
Rozhodně jsem s tímhle pokračováním série naprosto spokojená. Co mě Chvílemi jsem sice nadávala, hlavně co se týče Gideona a Gwen, ale všechno se děje z nějakého důvodu, že? Jak se nakonec ukázalo, největším překvapením pro mě bylo to, že se Rudá jako rubín odehrála za pouhý týden :D. Teď už mi ale nezbývá nic jiného, než si přečíst, jak tahle cestovatelská série vlastně skončí :).
HODNOCENÍ:
Vystavil Romule v 19:40 | Štítky: 4 hvězdičky , Recenze | 2 komentářů | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |
-
Lovci hlav
středa 18. června 2014
Autor: Jo NesboČeská obálka
Anotace:
Roger Brown je podle svého vlastního názoru nejlepší a nejhůře placený lovec hlav v Norsku, Protože má příliš krásnou a náročnou ženu a příliš drahou vilu, musí si potají přivydělávat krádežemi uměleckých děl. Clas Greve je dokonalý kandidát na jakoukoli vrcholnou pozici. Ženám připadá okouzlující, a navíc vlastní jednu Rubensovu olejomalbu stomilionové hodnoty. Dokáže-li Roger Brown tento obraz získat, vyřeší se tím jeho ekonomické potíže a Diana bude navždy jeho. Diana chce svoji galerii. A dítě. Všichni něco chtějí. Nikdo nedostane nic zadarmo. Bude třeba jít přes mrtvoly. Lov hlav začíná.
Datum vydání v ČR: 7. 11. 2011
Nakladatelství: Kniha Zlín
Počet stran: 252
Přečteno v květnu 2014, 1 den, v češtině
Roger Brown je lovec hlav. Vyhledává pro své zákazníky ideální zaměstnance, kteří by se přesně hodili na danou pozici ve firmě. A Roger Brown je hvězdou v oboru, která se nikdy neplete. Když řekne, že firma lepšího kandidáta nenajde, tak má pravdu. Jím vybraní kandidáti nikdy nezůstanou bez pozice. Roger má ale ještě jednu práci – krade obrazy. Za svůj plat by si totiž nemohl dovolit luxus a zábavu, kterou vyžaduje jeho žena a kterou ji on nemůže upřít. A všechno mu také vychází, dokud ho jeho žena neseznámí s Clasem Grevem. Pak to totiž s jeho životem půjde strmě dolů a pokud si nedá pozor, může skončit mrtvý...
Tahle kniha se ke mně dostala díky jednomu semináři, který jsem si zapsala ve škole. Jo Nesba jsem měla v hledáčku dost dlouho a konečně jsem taky jednu z jeho knih přečetla.
Z velké části si Roger Brown snaží svými pracovními úspěchy kompenzovat svou výšku, na kterou sám poukazuje. To, že není vysoký, je pro něj osobním břemenem. Přesto ale na okolí působí jako arogantní, sebejistý muž, který ví vše. Proto je pro něj Clas Greve výzvou – zpochybňuje mistrovské umění Rogera. Proto mu Roger musí ukázat, kdo je tu hvězdou. Tak ale začne hra na kočku a myš, která je hlavní osou většiny příběhu, který je rozdělen na několik samostatných částí. Tahle je chladnokrevná a Roger se v ní snaží o jediné – přežít. Chvílemi je vážně zajímavé sledovat, kam až jsou jednotlivé postavy ochotné zajít, aby dosáhly svého a co je k těmto činům motivuje. Rozhodně jde o zajímavé vykreslení psychiky nejen těchto knižních postav, ale i lidí všeobecně.
Autorovi se povedlo vykreslit jednotlivé postavy a scény realisticky, někdy až brutálně. Pokud si čtenář nenechá nic ujít, může sledovat stopy zápletky spolu s hlavním hrdinou. Bohužel byla zlodějská stránka Rogera Browna odsunuta díky hlavnímu ději do pozadí. Tato kniha rozhodně patří mezi ty, které mě vtáhla do děje a nepustila, dokud jsem ji nedočetla a postupně jsem odhalovala motivy Clase Greveho spolu s hlavním hrdinou – ale ne všechny, některé byly opravdu zamotané. Jak už jsem řekla na začátku, jednalo se o mou první knihu z pera Jo Nesba a jako taková mě rozhodně nezklamala – naopak, příště se nebudu bát po další knize od tohoto autora sáhnout.
HODNOCENÍ:
Vystavil Romule v 18:42 | Štítky: 3 hvězdičky , Recenze | 0 komentářů | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |
-
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
úterý 17. června 2014
Autor: Jonas Jonasson
Česká obálka
Anotace:
Allan Karlsson má narozeniny. Je mu sto let. Vlastně důvod k oslavě. Starosta i místní tisk se připravují na velkolepou oslavu, stoletý stařík má však docela jiné plány; jednoduše zmizí - a brzy je celé Švédsko kvůli jeho útěku vzhůru nohama. Jenže s podobnými věcmi už má Allan své zkušenosti - v mládí koneckonců uvedl do zmatku celý svět.
Jonas Jonasson ve svém románu vypráví o jednom veselém útěku a také o šíleném životním příběhu svéhlavého muže, který se sice nikdy nezajímal o politiku, ale přesto byl vždy nějak zapleten do velkých historických událostí 20. století.
Datum vydání v ČR: září 2012
Nakladatelství: Panteon
Počet stran: 400
Přečteno v květnu 2014, 3 dny, v češtině
Český trailer ke knize:
Alan Karlsson v den svých stých narozenin vylezl z okna domova důchodců a zmizel. Všichni si mysleli, že se děda jen zatoulal a brzy ho někde v okolí najdou. Jenže Alan se chtěl od domova důchodců dostat co nejdál – proto odešel na autobusové nádraží, z kterého se chtěl vydat dál. Když se mu ale úplnou dostal do rukou kufr s neznámým obsahem, se kterým se sebral a odjel, začala Alanovi úplně nová kapitola jeho života.
Kniha, ve které jsem našla přesně to, co sliboval její název. Žádný hluboký a skrytý význam, jenom skutečnost, protože tahle kniha je opravdu celá o stoletém staříkovi, který už toho měl dost a tak se sebral, vylezl z okna a vzal do zaječích.
Alan Karlsson toho ve svém dlouhém životě viděl už spoustu a potkal lidi, které známe jenom z učebnic historie – generála Franca, Stalina, Mao Ce-Tunga, prezidenta Trumana a Johnsona, Kim Ir Sena a mnoho dalších. Popravdě je to příběh tak bizarní a neuvěřitelný, že by vlastně klidně mohl být pravdivý. I když Alan dokončil jen tři třídy, dostal se mezi nejvlivnější lidi světa, a to díky jedné jediné věci, ve které vynikal – vyhazování věcí do vzduchu. Stejně pestrá jako minulost je i jeho přítomnost. Alan si na své honbě za svobodou najde neobvyklou skupinu přátel, které zpočátku spojují pouze peníze, které jsou v onom kufru. Vyprávění volně přechází z minulosti do přítomnosti a my tak dostáváme ucelený obraz Alanova života. Během příběhu není ,,starý“ Alan zrovna výmluvná postava, ale když něco řekne, má jeho výrok v sobě určitou hloubku, která v sobě odráží jeho vysoký věk a životní příběh.
Kromě Alana a jeho vzpomínek ale staví příběh především něco jiného – vedlejší postavy, které se postupně objevují a zůstávají v Alanově životě. Pokud by tyto postavy nebyly dobře popsané a propracované, celý příběh by se jednoduše zhroutil. A to, že se nestalo, svědčí o jediném – tyto postavy se vyvedly. A chvílemi se staly opravdovými tahouny situace.
Kniha je vtipná i smutná, komedie i tragédie. Jenom jsem hlavně ke konci měla problém udržet pozornost, příběh se mi zdál zbytečně protahovaný a některé pasáže z minulosti jednoduše zbytečné. I tak mě styl psaní autora a celkový příběh navnadily na to, abych si přečetla i další knihy Jonase Jonassona, například nedávno vydanou Analfabetku, která uměla počítat.
HODNOCENÍ:
Vystavil Romule v 18:20 | Štítky: 4 hvězdičky , Recenze | 0 komentářů | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |
-
Toto meme pořádá Should Be Reading.
O CO JDE:
1) Vezmi knihu, kterou právě čteš.
2) Otevři ji na náhodné stránce.
3) Napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.
4) NEZAHRNUJ DO TOHO SPOILERY!!! (Ujisti se, že to, co píšeš, toho neukazuje příliš moc.
Nechceš přece zničit překvapení ostatním!)
5) Sdílej název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci knihu přidat do své "to-read"
záložky.
A is for Abstinence
Kelly Oram
,,Jo, já taky ne."
...
Usmál jsem se jako idiot, když jsem uslyšel Valin hlas. ,,Konečně."Vystavil Romule v 17:35 | Štítky: Teaser Tuesday | 2 komentářů | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |
-
To All the Boys I've Loved Before
pondělí 16. června 2014
Autor: Jenny Han
Originální cover
Série: To All the Boys I've Loved Before
Díl: první
Anotace na Goodreads:
Co kdyby všichni kluci, do kterých jsi byla zamilovaná zjistili, co jsi k nim cítila…zároveň?
Lara Jean Song si schovává svoje milostné dopisy v krabici na klobouky, kterou ji dala její matka. Nejsou to milostné dopisy, které ji někdo dal; tohle jsou ty, které napsala. Jeden pro každého kluka, kterého kdy milovala – celkem pět. Když píše, vylije si své srdce a duši a říká věci, které by nikdy ve skutečném životě neřekla, protože její dopisy jsou jenom pro její oči. Až do dne, kdy jsou její dopisy rozeslány a milostný život Lary Jean se najednou změní z imaginárního na nekontrolovatelný.
Datum vydání v USA: 15. 4. 2014
Nakladatelství: Simon & Schuster Books for Young Readers
Počet stran: 368
Přečteno v červnu 2014, 2 dny, v angličtině
Každá holka to zná – zamilujete se do někoho, koho prostě nemůžete mít. A každá se s tím vyrovnává jinak. Lara Jean napíše každému klukovi dopis. Není to klasický milostný dopis, ale dopis na rozloučenou. Jenom díky tomu, že se s nimi rozloučí, se může posunout dál. Tyhle dopisy měla vždy schované u sebe a nikdy neplánovala, aby je viděl někdo jiný. Jenže jednoho dne se u ní objeví Peter, jeden z kluků ze školy, a v ruce drží její dopis. Lara Jean nemůže věřit vlastním očím. Jak se její dopisy dostaly k lidem, kteří je nikdy neměli ani vidět? A co to vlastně znamená pro samotnou Laru Jean?
Jenny Han o sobě dala vědět svou sérií Summer, která vyšla i u nás a která se řadí mezi mé oblíbené série. Není divu, že její další kniha se ihned zařadila do mé must-read poličky. A díky readathonu, který pořádala Kath s Vendeou, jsem si knihu taky konečně přečetla.
Lara Jean je obyčejná holka. Rodina je pro ni všechno, hlavně po tom, co její matka před několika lety zemřela a jí zůstaly jenom její sestry a táta. Jenže teď její starší sestra odjíždí studovat do Skotska a ona neví, jak to bez ní zvládne. Vždyť do teď byla Margot tou, která držela domácnost v chodu a která vše zařizovala. Teď Laře Jean nezbývá nic jiného, než to prostě zvládnout – protože musí a protože chce. Jenže všechno se obrátí vzhůru nohama, když zjistí, že její krabice na klobouky je pryč…Lara Jean je zajímavá postava – má ráda pečení, plete, čte a ze všeho nejraději tráví své dny doma. Chová se spíše jako babička než jako holka v pubertě ale budiž (navíc mám podobné koníčky, i když jsem o pár let starší). Co – nebo spíše kdo – mi ale nejvíc pil krev, byla Margot. Právě Margot ovládala život Lary Jean, i když byla půl zeměkoule od ní. Všechno musí být podle Margot, Margot je královna, Margot ví všechno nejlíp, hurá, hurá, hurá! Měla jsem jí vážně plné zuby.
Nemůžu říct, že by mě kniha zklamala, to ne. Jenom mi v ní něco chybělo, nějaký náboj, který by to hnal dál. V knize bylo několik momentů, které mě vážně pobavily a u kterých jsem se zasmála. Jenom to chvílemi tak nějak drhne, někdy jsem dočetla kapitolu a místo toho, abych četla dál, tak jsem si rozdělala něco jiného. Jak říkám, něco tomu chybělo. A něco zase přebývalo (třeba Margot – té tam na můj vkus vážně bylo až moc). Ale i tak to bylo příjemné víkendové počtení, u kterého jsem si odpočinula. A to je to, co se počítá, pánové (a dámy :D).
HODNOCENÍ:
Vystavil Romule v 19:25 | Štítky: 3 hvězdičky , Recenze | 0 komentářů | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |
-
Posuď knihu podle obalu (50)
neděle 15. června 2014
Toto je meme pořádané Syki. Jeho cílem je každou neděli zveřejnit obálku knihy (je jedno, jestli vyjde v budoucnu, nebo už vyšla), stručnou anotaci a vlastní názor na obálku.
Název knihy: A Thousand Pieces of You
Autor: Claudia Gray
Datum vydání: 4. 11. 2014
Rodiče Marguerite Caine, fyzikové, jsou známí pro jejich radikální vědecké úspěchy. Jejich nejúžasnější vynález: Ohnivý Pták, který umožňuje uživatelům přeskočit do paralelních světů, některých nesmírně odlišných od toho našeho. Ale když je Margueritin otec zavražděn, jeho vrah – atraktivní a záhadný pomocník jejích rodičů Paul – unikne do jiné dimenze dřív, než se ho zmocní právo.
Marguerite nemůže nechat muže, který zničil její rodinu, nechat na svobodě a tak pronásleduje Paula skrze různé světy, kde se jejich životy propojí ve stále více osobnějších způsobech. S každým setkáním začíná zpochybňovat Paulovu vinu – a její vlastní srdce. Brzy zjistí, že pravda za smrtí jejího otce je hrozivější, než by si kdy mohla představit.
Můj názor: Můžu ho vyjádřit jedině takto:
Jestli se chcete o této obálce a jejích předchozích verzích dozvědět něco víc, koukněte se sem: http://www.epicreads.com/blog/behind-the-design-a-thousand-pieces-of-you/.Vystavil Romule v 14:17 | Štítky: Posuď knihu podle obalu | 2 komentářů | Odeslat e-mailem BlogThis! Sdílet na X Sdílet ve službě Facebook |








