Toto je meme pořádanéKnižním doupětem.Jeho cílem je každou neděli zveřejnit obálku knihy (je jedno jestli vyjde v budoucnu, nebo už vyšla), stručnou anotaci a vlastní názor na obálku.
Název knihy: Jsem roztříštěná Autor: Tahereh Mafi Datum vydání: 1. 4. 2013
Jsem prokletá. Mám dar. Jsem zrůda. Jsem víc než jen člověk. Můj dotek je smrtící. Můj dotek znamená sílu. Jsem jejich zbraň. Budu se bránit.
Nikdo neví, proč je Juliettin dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány. Chtějí ji použít jako zbraň. Ovšem Juliettina představa je úplně jiná… Kniha, kterou držíte v ruce, vás bude děsit. Tuhle knihu nebudete moci odložit!
Můj názor: Byla jsem celkem zvědavá, jak si nakladatelství s obálkou poradí. V zahraničí totiž obálku po prvním díle změnili, a ta nová se mi už tolik nelíbí. Jsem ráda, že se CooBoo rozhodlo původní zahraniční obálkou inspirovat, ale udělat si ji přitom po svém. Nemůžu se dočkat, až budu knížku držet v rukách. Shatter Me jsem si totiž naprosto zamilovala. Jediné, co si snad můžu ještě dodat je: AŤ UŽ JE DUBEN!
Toto je meme pořádanéKnižním doupětem.Jeho cílem je každou neděli zveřejnit obálku knihy (je jedno jestli vyjde v budoucnu, nebo už vyšla), stručnou anotaci a vlastní názor na obálku.
Název knihy: Send Autor: Patty Blount Datum vydání: 1. 8. 2012
Bylo to pět let od toho, co jsem klikl na Odeslat.
Čtyři roky od toho, co jsem se dostal z nápravného centra.
Tři měsíce od toho, co jsem si změnil jméno.
Dvě minuty od toho, co jsem potkal Julie.
Vteřina na změnu mého života.
Vše, co Dan od svého maturitního ročníku chce, je být
neviditelný. Tohle je jeho poslední šance na celkem normální
život. Nikdo tady ho nezná. Ani neví, co udělal. Ale během
prvního školního dne, místo toho, aby se otočil jako všichni
ostatní, Dan skoncuje s rvačkou. Protože Dan ví jaké to je, být
někým terorizován – protože i on někoho šikanoval.
Teď si celá škola myslí, že je nějaký hrdina – kromě Julie.
Ta se na něj dívá jakoby věděla, že má nějaké tajemství.
Jako by věděla, že jeho jméno není Daniel...
Můj názor: Na téhle obálce mi něco nesedí. Asi to bude ten rozdělený název knihy, možná by bylo lepší vyřešit to trošku jinak... Alespoň je ale na obálce vidět základní zápletka příběhu, a to očividně ,,zmučený" hrdina trpící svými vzpomínkami a v pozadí za ním i pravděpodobně dívka zmiňovaná v anotaci. Přesto by se podle mě dal vzhled obálky ještě trochu vychytat...
Už delší dobu jsem přemýšlela nad nějakou rubrikou, do které bych psala svoje postřehy nebo historky, které se mi staly. Tak vznikly tyto Maličkosti, které se zřejmě budou objevovat nepravidelně, podle toho, co mě napadne. Doufám, že alespoň některé z vás tato rubrika zaujme :).
V dnešní uspěchané době dost často
lidé zapomínají dívat se kolem sebe. Nezajímáme se o ostatní,
jenom se ženeme za svými vlastními cíli. Já si ale ráda udělám
chvilku, například když sedím v centru, vytáhnu si oběd a
udělám si čas sama pro sebe, kdy pozoruju lidi kolem sebe a
vymýšlím si příběhy o jejich životě. Přesně takhle se stala
tato docela úsměvná příhoda. Seděla jsem (celkem klasicky) v
nákupním centru před knihkupectvím, když jsem si všimla na
první pohled celkem nenápadného chlapíka ve středních letech.
Vešel do knihkupectví a s odhodlaným výrazem v očích se rozhodl
a když zahlédl onu kořist, pro kterou přišel, neváhal a rozběhl
se k ní. V tom jsem si uvědomila, k čemu to vlastně míří – k
velikému sloupečku výtisků Padesáti odstínů temnoty, které
teprve nedávno vyšly z tiskárny. Knihu rychle popadl, její přebal
si přitiskl k noze, a urychleně zamířil k pokladně. Položil ji,
opět obálkou dolů, přitom se pořád zoufale rozhlížel okolo.
Pokladní mu to vůbec neulehčoval, jeho tempo asi nebylo zrovna
takové, jaké pán očekával. Když už měl knihu strčenou v
sáčku a připravenou na její cestu domů, rychle se sehl pro
knižní katalog u pokladny, strčil ho do sáčku a opět s ním
doslova umělecky skryl obálku, která jinak přes tašku
prosvítala. Jakmile bylo hotovo, vystřelil z knihkupectví jako
nějaký tajný agent prchající před kulkami a ztratil se v davu.
Tato historka mě nejen pobavila, ale i donutila zamyslet se a já
sobě – ale hlavně vám – chci položit otázku: Styděli jste
se někdy za nějakou knihu, kterou jste si koupili?
Ano, už i Vampýrská akademie se dočkala a jako mnoho ostatních knih zamíří na filmové plátno. První díl by se měl jmenovat Vampire Academy: Blood Sisters a jeho režisérem bude Mark Waters, který má na svém kontě spíše komediální kousky, například Protivný sprostý holky nebo A co když je to pravda. Co je ale mnohem zajímavější je ta skutečnost, že už byla vybrána první trojice herců.
Jsou jimi Zoey Deutch, Lucy Fry a Danila Kozlovsky. Popravdě, když jsem Kozlovského uviděla na téhle fotce, tak jsem se kapku zarazila, protože Dimitriho jsem si takhle vážně nepředstavovala. Když jsem si ho ale vygooglila a udělala menší průzkum na jeho osobu, tak by to zase nemuselo být tak hrozné :D. Navíc má tu výhodu, že je opravdu Rus, takže by to nemuselo vypadat nijak nuceně. Co se týče hereček nejsem ani zklamaná, ani nadšená :D. Ty se zkrátka ještě musí vybarvit :).
Co říkáte na obsazení Vampýrské akademie vy? Jste zklamaní, nebo to mohlo být horší?
Včera večer dosáhl blog Soul In Shadows 4242 zobrazení, a protože se mi tohle číslo zalíbilo, rozhodla jsem se své čtenáře a i ty, kteří se na blog zatoulali, odměnit. A CO JE TO VLASTNĚ ZA PŘEKVAPENÍ? Včera jsem v rámci jednoho meme na zahraničním blogu, které je na podobném principu jako Sladká políbení, narazila na ukázku jednoho dost exkluzivního polibku. KTERÝ POLIBEK MÁM NA MYSLI? Nebudu vás napínat, jedná se o Adriana a Sydney z třetího dílu série Bloodlines s názvem The Indigo Spell od Richelle Mead, která v zahraničí vyjde za necelé dva týdny. A aby jste si to užili ještě víc, dám vám sem jak anglický úryvek, tak i můj překlad. Doufám, že si polibek (alespoň ve své fantazii) užijete :).
Adrian Ivashkov wasn't easy to surprise, but I surprised him then when I brought his mouth toward mine. I kissed him, and for a moment, he was too stunned to respond. That lasted for, oh, about a second. Then the intensity I'd come to know so well in him returned. He pushed me backward, lifting me so that I sat at the table. The tablecloth bunched up, knocking over some of the glasses. I heard what sounded like a china plate crash against the floor.
Whatever logic and reason I normally possessed had melted away. There was nothing but flesh and fire left, and I wasn't going to lie to myself--at least not tonight.
Adriana Ivashkova nebylo lehké překvapit, ale já ho překvapila, když jsem stáhla jeho rty na ty své. Políbila jsem ho a chvilku byl příliš překvapený na to, aby zareagoval. To trvalo, no, asi vteřinu. Potom se ta intenzita, kterou jsem v něm za tu dobu poznala, vrátila. Zatlačil mě dozadu a zvedl mě tak, abych seděla na stole. Ubrus se zmačkal a srazil nějakou ze sklenic. Slyšela jsem něco, co znělo jako talíř z čínského porcelánu, rozbít se na zemi. Jakákoliv logika a rozum, které normálně mám, se vytratily. Nezůstalo tam nic jiného, jenom tělo a oheň a já jsem se nechystala si nic nalhávat - alespoň ne dnešní noc.
Autor: Jennifer L. Armentrout Série: Lux Díl: třetí Anotace na Goodreads:
Nikdo není jako Daemon Black.
Když se rozhodl dokázat mi, že jeho city ke mně jsou skutečné,
nevtipkoval. Pochybovat o něm není něco, co udělám znovu a teď,
když jsme prošli těžkými zkouškami, no...je mezi námi hodně
spontánních explozí.
Jenže ani on nedokáže ochránit svou rodinu před nebezpečím
pokusit se osvobodit ty, které milují.
Po tom všem už nejsem ta stejná Katy. Jsem jiná... A nakonec si
ani nejsem jistá, co to znamená. Když nás každý pokrok v
odhalení pravdy postaví do cesty tajnou organizaci, která je
zodpovědná za mučení a testování hybridů, tím více si
uvědomuji, že to, co dokážu, nemá konce. Ve vzduchu stále visí
smrt někoho blízkého, pomoc přichází z toho nejméně
ravděpodobného zdroje a přátele se stanou těmi nejvíce
smrtícími nepřáteli, ale my z toho nevycouveme. I když výsledek
navždy otřese našimi světy.
Společně jsme silnější...a oni to vědí.
Datum vydání v USA: 11. 12. 2012
Nakladatelství: Entangled Teen
Počet stran: 382
Hodnocení: 4 z 5
Přečteno v prosinci 2012, 3 dny, v angličtině
Oficiální trailer ke knize:
Katy konečně dala Daemonovi šanci a on jí neustále dokazuje, že to co k ní cítí, je mnohem reálnější, než by možná i on sám chtěl. Protože mají problém. Zase. Nebudou mít klid, dokud nezjistí, co má DOD za lubem. Musí mít něco v plánu, jinak by nenechali Dawsona, Daemonovo dvojče, jen tak jít. Něco se určitě chystá...a co je lepší než čekání? Vydat se tomu neštěstí naproti.
Tahle série ve mně vyvolává opravdu hodně smíšené pocity. Zčásti bych ji chytla a hodila do kouta a už nikdy neviděla, ale přitom po dočtení každého dílu už koukám, kdy vyjde ten další. Asi vážně nevím, co bych chtěla :D Ale vezmu to od začátku...
Daemon a Katy jsou spolu - konečně! Jásejme a plesejme, protože Katy konečně dostala rozum. Ale s tím plesáním to zase nepřehánějme - některé jejich scény jsou tak přeslazené, přeumělkované a já ještě nevím co, že jsem nad nimi musela kroutit očima. Kam se sakra ztratila Daemonova mužnost? To co z něj Katy udělala se mi zase tak moc nelíbí. Přece to, že je kluk do někoho zamilovaný, neznamená jeho naprosté změknutí. To by to pak vypadalo...
A když už jsme u toho, narážíme na jeden zásadní problém, který se více méně proplétá celou sérií. Prvnímu dílu jsem vytýkala jeho celkem velkou podobnost se Stmíváním. Proto jsem u toho druhého byla pro změnu nadšená, že se od tohoto stylu dokázala autorka odpoutat. A ejhle! Asi jí opět nějak došla šťáva nebo co a já jsem opět v celém Opalu cítila, jak má Katy Belliny manýry a Daemon tak nějak změknul do Edwardovy podoby...A já už myslela, že to bude lepší...
Autorka se nám také rozhodla vrátit Blakea, kterého jsem po minulém díle už ani nečekala. Samozřejmě že jeho návrat nebude jen tak, má proto své vlastní, a to hodně sobecké důvody. Většinu knihy navíc opět netušíte, co od něj máte čekat, takže pořád čekáte na jeho tah. A ten se objeví ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Popravdě, po tomhle díle už u mě Blake opravdu skončil a jestli se s ním autorka ještě někdy vytasí tak doufám že jen v případě, kdy mu Daemon zakroutí krkem.
Přesto všechno je tu něco, v čem je autorka naprosto výborná, a to jsou vyhrocené konce. Jennifer vás na konci zvládne tak odrovnat, že zapomenete na celý předchozí děj a jenom zíráte na poslední stránku a nevěříte vlastním očím. Popravdě, já se ještě pro jistotu dívala, jestli tam dál ještě nějaký text není, protože to, co si na nás autorka připravila, je hodně silný kalibr. Právě díky tomu konci u mě nakonec kniha dopadla s hodnocením čtyř hvězdiček, i když mě chvílemi občas štvala. Teď musím jenom čekat na červenec, kdy vyjde další díl pod názvem Origin, který bude pro změnu (a vzhledem k tomu konci Opalu i naprosto pochopitelně) psaný z pohledu jak Katy, tak i Daemona.
Moje jméno je Romana, a podle některých už začínám být stará větev :D. Studuju, jak mi jen síly stačí, zatímco se peru s radostmi a strastmi běžného života. Jsem beznadějný snílek, ale i realista, místy zapálený pesimista a ve světlých chvilkách i optimista :D. Mou krevní skupinou je sarkasmus a ironie, s pomocí kterých bojuji s každodenní černobílou realitou, která je všude kolem nás. Miluju knihy, jógu, umění a všechno, co je sladké. Doufám, že každý z Vás zde najde něco, co ho zaujme a rád se sem vrátí :).